EPIZODA - 81

Armando, Mario a Betty se domlouvají na zfalšování zprávy pro správní radu. Beatriz, po krátkém naléhání, souhlasí.

Patricie si stěžuje svému otci, že jí nikdo nechce půjčit peníze. A že radši zemře, než aby se vzdala svého mercedesu.

Klub ošklivek se chystá jít na oběd. Čekají na Bertu, která sice drží dietu, ale potají chodí jíst na záchod. Mezitím Jenny volá Effrainovi a jde na oběd s Freddym. Odjíždějící dvojici vidí klub a Sofie je naštvaná, že Jenny podvádí jejího manžela. Přeje mu, aby ho Jenny nechala kvůli Freddymu. To se ale nelíbí Auře Marii. Potom se začnou hádat, protože jim Mariana odmítá říct obsah rozhovoru s paní Marcelou. Vyhrožují jí, že ji celý Klub bude ignorovat. Mariana nakonec souhlasí a svěří jim obavy paní Marcely o milence pana Armanda. Betty se cítí nepříjemně.

Na chodbě Ecomody se Patty vyptává Marcely. Ta jí prozradí, že volala známým, ale nic se nedozvěděla. Prý Armanda nikdo s žádnou ženou neviděl.

Do Armandovy kanceláře vstoupí Mario s přáním pro Betty.

Mario: „Přišla pošta. Pošta pro slečnu Pinzónovou, slečnu Pinzónovou. Hele, podívej, přišel dopis. Podívej, jak je lesklý. A koukni se dovnitř.“ (podává jej sedícímu Armandovi)

Armando: „Co je tam?“

Mario: „Je to poděkování za krásnou noc plnou lásky. To je vše.“

Armando jej otevírá, přečte si ho a nemůže uvěřit tomu, co Mario napsal.

„Mnoho nocí jsem strávil s mnoha ženami, ale jen jednu noc s tou pravou, jen jednu noc se svoji láskou. Být spolu s Vámi bylo pro mě potvrzením, že potřebujete i moje tělo. Teď jsme spojeni v jediné dimenzi, vy i já jedno jsme. A já jen musím doufat, že toto fantastické spojení se zase brzy uskuteční. Doufám, že znovu nastane noc, v níž se budeme opět milovat.“

Armando: „Calderone, slova sem, slova tam. Tady v tomhle stojí, že s ní chci znovu prožít noc. Je to tak?“

Mario: „Hm“

Armando: „Už ne! Opravdu, už ne. Já už tohle s Betty dál nemohu dělat. Ani to nechci!“

Mario: „Ty ses zbláznil? Jak můžeš říct, že se ti to nelíbilo, že už to nechceš dělat? Je, je to tím, že máš dneska depresi? Připomenu ti, jestli si nevzpomínáš, že tohle je dopis pro ty, co flirtují. Když totiž máte vztah a jdete spolu do postele, tak to pak musíte udělat znovu. Jinak je to jen dobrodružství na jednu noc.“ Pokouší se vysvětlit Armandovi situaci. Ten jej zamyšleně pozoruje a hraje si s brýlemi. „Je třeba nastavit určitou laťku a pak přidávat. Dopisy už nestačí. Je třeba vymyslet něco dalšího. Více tajných schůzek, jednou týdně to je málo, kamaráde. Od teď, pokaždé, když se setkáš s Betty, tak se musíte milovat!“

Armando: „Co? Poslyš, Mario Calderone. Já mám takový pocit, že ti tohle všechno připadá velmi zábavné!“

Mario: „Ne, podívej. Podívej. Já přísahám, že se nesměju. Moje srdce kvůli tobě krvácí. Opravdu. Vím, jak je to tvrdé, ale podívej. Řeknu ti pár věcí.“ Armando si nasazuje brýle a mlčky poslouchá. Mario pokračuje. „Tohle je zralý vztah. Je to vztah dvou dospělých lidí, velmi vyzrálých osob. A to je důležité. Ještě je tu další věc. Během několika dní budeme mít nejtvrdší zasedání představenstva, které jsme kdy zažili. Ty víš o co jde. Přijede tvoje rodina, uvidí skutečná čísla a Daniel Valencia bude chtít vypíchnout oči všem, které zná. Nikdo nesmí zjistit, že naše firma už není v našich rukou. A jediná osoba, která nás může zachránit, nebo definitivně potopit se jmenuje Beatriz Pinzón Solano, alias tvoje milenka.“

Armando zděšeně zavírá oči a drží se za čelo. Nakonec odnesou přání k Betty na stůl. Ta se mezitím vrací z oběda a najde Maria a Armanda, jak si v kanceláři prohlížejí dokumenty. Mario popřeje Armandovi hodně štěstí a tomu ztvrdne úsměv. Betty najde v kanceláři přání.

Přečte si jej a je velice šťastná.

Mezitím hledá Aura Maria Freddyho, který se ještě nevrátil z oběda. Jde se podívat po Jenny k Hugovi. Tomu zrovna, už poněkolikáté, volá Effrain, který nemůže sehnat Jenny, protože vypnula mobil. Hugo je rozčilený a stěžuje si Inesitě.

Jenny se snaží získat u Freddyho soucit a přehání s líčením svých problémů. Potom jej políbí a vydají se zpět do práce.

Aura Maria si ostatním sekretářkám stěžuje, že Jenny vypnula telefon. Do toho se začnou pošťuchovat s Patricií, která nakonec odejde na záchod. Tam nachytá Bertu a jde to říci ostatním. Ty jí nevěří, ale jdou se podívat a začnou se s Bertou hádat. Jejich hádka pokračuje i na chodbě. Zrovna přichází Katalina a Patricie se jí snaží vysvětlit tohle divadlo. Sandra ji přeruší „Jsou horší divadla. Mercedes Benz, který nemá benzín. Peroxidka, která nemá čím zaplatit, zablokovaná kreditka, vypnutá elektřina.“ Katalina se jen usmívá „Tady to dneska docela slušně vře.“, zatímco Patricie se urazí. Jenny a Freddy se vrací z oběda.

Jenny se připlete mezi hádající se Sofii a Bertu. Přikloní se na stranu Berty. Uslyší je Gutierrés a vyjde z kanceláře. Jenny obviňuje Sofii, že přece na tom není tak špatně, aby musela brát Bertě jídlo. Gutierrés chce Sofii vynadat a ta raději veškeré zabavené jídlo dá Bertě, která je šťastná. Gutierrés odchází do zasedací místnosti.

Freddy chce doprovodit Jenny k Hugovi, ale přeruší jej Armando, který se ho vyptává, kde byl. Chce po něm nějaké dokumenty, které potřebuje předložit výboru. Hugo mezitím vynadá Jenny za Effrainovy telefonáty a odejde rovněž do zasedačky. Tam zamíří i Armando s Betty. Betty mezitím dala Armandovi na stůl své vlastní přání.

V zasedací místnosti už všichni čekají jen na Marcelu. Hugo pro ni pošle, a to dost nevybíravým způsobem, právě Betty.

Betty zaslechne rozhovor mezi Patricií a Marcelou, ve kterém se Marcela svěřuje, že jediná žena, se kterou byl viděn Armando, je právě Betty. Začnou se jí posmívat. Marcela na Betty nemůže žárlit, protože Armando má vkus a jí by se nikdy nedotkl.

Marcela jde do zasedačky a za dveřmi uvidí Betty. Ta řekne, že na ni už čekají a odejde. Patricie se ptá Marcely, zda je Betty mohla slyšet. Ta odpoví, že je jí to jedno, protože řekla jen pravdu.

Hugo v zasedací místnosti obviňuje Gutierrése, že flirtuje s Katalinou.

Hugo: „Miláčku, ty nevíš jak my muži jsme hrozní. Podívej se například na tyhle (ukáže na Armanda a Maria). Tady máme dva pěkné čistokrevné psy, anglické lovecké psy. Takové, kteří loví svojí kořist a pak si ji schovají, aby ji nikdo neobjevil.“ (Mario a Armando se na sebe dívají) Hugo stočí svůj pohled na Gutierrése a pokračuje: „a tady máme jednoho mopslíka. Pejsek, který hodně štěká a vrhá se na všechny, co jdou kolem. A ti nepoznají, jestli kousne do hřbetu či do plece. Protože nemá žádný vkus. Tak to bohužel je. Je to pejsek hnusáček. (Katalina se směje) Ale je třeba mít se před ním na pozoru, protože takoví psi mají svoje triky a přicházejí s řečmi o cukříčcích a sušenčičkách a více než jedna žena jim už na tyhle řeči skočila a tancovala, kdoví podle jaké muziky, kterou nikdo z nás nezná.“ (Armando a Mario jen udiveně přihlížejí). To už ale přichází Marcela.

Marcela: „Je mi moc líto, že jdu pozdě. Ahoj Katko, omlouvám se, měla jsem nějaký telefon.“ (obchází stůl a sedá si na své místo)

Katalina: „To je v pořádku. Hugo nás bavil tím, jací jsou muži v Ecomodě.“

Hugo: „Vysvětloval jsem jí rozdíl mezi těmihle, kterým říkám foxteriéři (Armando a Mario) a tímhle (Gutierrés), který je mopsteriér.“

Armando se znechuceně podívá na Gutierrése, který se tomu všemu směje.

Marcela: „No to je dobré téma, ale já s tebou nesouhlasím, Hugo. Protože tohle nejsou čistokrevní psi. Čistokrevní psi totiž pěkně sedí doma. Tohle jsou obyčejní pouliční psi. Takoví, kteří se hrabou v odpadcích a většinou chodí ve smečce. (Mario se udiveně dívá na Armanda, který mlčky přihlíží a poslouchá) Čekají až narazí na nějakou tu kost. A když jsou uspokojeni, tak se vrátí ke své paničce domů, aby tam přespali. Nic vám to neříká?“

Katalina celou dobu dělá, jakoby tam vůbec nebyla.

Hugo: „No to je dobré. To se ti tedy povedlo.“

Katalina: „Dneska tedy není MOC dobrý den pro návštěvu Ecomody!“

Hugo: „Ne. Jen klid Marcelo. Jestli jsi chtěla něco nepřímo naznačit, tak jsi to řekla dost jasně. A kam jsi je zasáhla? Přímo sem (ukazuje si na oči). Podívejme, kde mají ti muži modřiny. Jestli je mají na správném místě.“

Armando je už netrpělivý a tento rozhovor se mu vůbec nelíbí. „Možná bychom mohli zahájit schůzi, ovšem pokud tenhle frajírek zmlkne!“

Hugo: „Ty mě můžeš …“

Armando mu skočí do řeči. „Zmlkni, zmlkni. Zmlkni, MLČ!“

Hugo: „To snad není možné!“

Armando: „Díky. Děkuji. Tedy, podívejme se na Hugovu kolekci, která je důležitá pro naší firmu. A pokusme se zopakovat úspěch z minulých let.“

V tom jej Hugo přeruší. „Děkuji za váš aplaus, drahé publikum. Opravdu jsme se všichni snažili.“ Všichni se smějí Hugovým gestům. Jen Armando nemá slov a ironicky Huga přeruší.

Armando: „Ó, Hugo, myslím, že si zasloužíš aplaus, jak jsi říkal. A Marcela si také zaslouží aplaus, za úspěchy pokud jde o prodej. Také Mario Calderon si zaslouží potlesk, za svojí obchodní strategii. Kromě toho, i pan Gutierrés si zaslouží potlesk, za všechnu administrativní práci, kterou udělal v naší firmě. Stejně jako Beatriz, za svůj přínos a získání látek a doplňků, abychom mohli dát dohromady tuto kolekci, kterou Hugo navrhl. Pokud jde o Katalinu, ta udělala výbornou práci v oblasti marketingu a v oblasti reklamy, abychom se dostali do prvních řad v naší oblasti s tvými návrhy Hugo. Nebo také můžeme mluvit o zaměstnancích Ecomody, kteří přinesli velkou oběť, kteří odvedli spoustu práce, aby se vše dobře prodalo a abychom dosáhli obchodního úspěchu.“

Otočí se na Betty. „Betty? Kolik máme v tuto chvíli zaměstnanců?“

Betty: „Máme 725 stálých a 280 sezónních zaměstnanců.“

Armando: „725 + 280 je 1005 zaměstnanců a k tomu 45 z administrativního oddělení. To celkem dělá 1050 zaměstnanců. 1050 potlesků za to, že jen udělali svou práci.“ (tleská)

Mario: „Bravo!“

Marcela: „Nebuď směšný, Armando!“

Armando: „Ne, nejsem směšný. Já ale nemůžu pokračovat v téhle schůzi, pokud do toho budou všichni vstupovat a budou trvat na potlesku za jejich práci.“ Otočí se na Huga. „Co, frajírku?“

Hugo: „Bravo, neříkej mi frajírku! Frajere!“

Armando: „Myslíš, že bychom tedy mohli pokračovat ve schůzi, drahý Hugo? Bez přerušování a bez dalších výstřelků?“

Hugo: „Jistě, ale kdo tady stále jen mluví, kdo je tady hvězdička! No?“

Armando: „Děkuji, Jitřenko! Jak už jsem vám řekl, tahle kolekce je klíčová pro získání financí. Pokoušíme se získat to, co jsme ztratili při předchozí kolekci. Kterou jsme nechali ztroskotat.“

Do toho se vloží Hugo. „Nechali ztroskotat? Tak já za to snad můžu?“ (udělá bezmocné gesto) Nebo co? Moje návrhy byly naprosto jedinečné. To co tady ztroskotalo, byly zdejší vysocí členové vedení a jejich úžasné schopnosti. To jediné ztroskotalo!“

Mario si protírá oči.

Armando: „Frajírku, pamatuj si, že ty jen štěkáš, nemluvíš, takže zmlkni!“

Hugo: „Frajere.“

Jejich debatu přeruší Marcela. „Prosím tě, Hugo, nech toho.“

Armando sděluje, že s touto kolekcí se zároveň uskuteční i správní rada. Hugo jej přeruší a řekne, že nejdůležitější je přeci svatba, která bude po radě. Armando se při řečech o svatbě cítí před Betty nervózně. Katalina ale dosud o žádné svatbě nevěděla. Zeptala se, proč jí nikdo nic neřekl. Marcela se ironicky zeptá Armanda: „proč neřekneš Katalině o přípravách na svatbu?“ Ten se na ni překvapeně zadívá.