EPIZODA - 68

Beatriz čeká na Armanda Mendozu na diskotéce. Ten se zdržel na koktejlu firmy Color In. Přichází k Betty a omlouvá se jí.

Armando: „Musíte mi, Betty, prominout to zpoždění. Víte, kdo byl na tom koktejlu v Color In? Objevila se tam Marcela. Objevila se Marcela, asi si myslela, že mám schůzku s nějakou modelkou, nebo jinou ženou. Nevím. Objevila se, a pak jsme se pohádali.“

Betty: „To je mi moc líto, pane doktore. A co potom udělala?“

Armando: „Marcela? Myslím, že pak šla k sobě do bytu. Musí tam zuřit.“

Betty: „Pane doktore, myslím, že bude přece jenom lepší, když půjdete za ní domů!“

Armando: „Ne, ne, ne! Chci zůstat tady, Betty.“

Betty: „Bude lepší, když se vyhnete problémům s paní Marcelou!“

Armando: „Ale ne, já chci zůstat tady s vámi.“

Betty: „Pane, se mnou si nedělejte žádné starosti. Já si půjdu ven sehnat taxi!“

Armando: (začne být rozčílený) „Ale ne! Já chci zůstat tady s vámi! Rozumíte? (uklidní se) Je mi líto, Betty, že na vás takhle křičím. Promiňte mi to. Promiňte. Promiňte mi, že se tak chovám. Víte, chci, aby tento večer byl pro nás dva něčím zvláštní. Chci být s vámi. Chci být s vámi. Nechce se mi někam jinam. Rozumíte mi?“

Betty: „Jak nařizujete, pane!“

Armando: „Ne! Tohle není žádné nařízení! Já vám přeci nic nenařizuji. Je to proto, abychom mohli být spolu. A co ta láhev whisky?“

Betty: „Ano, to jsem objednala pro vás, pane. Doufám, že vám bude chutnat!“

Armando: „No, mockrát vám děkuji, Betty. A víte co? Myslím, že potřebuji skleničku. Protože jsem nervózní kvůli tomu, co se stalo s Marcelou.“

Betty: „V pořádku, pane. Já vím, že si musíte něco dát, abych se vám zdála hezčí. (začíná se smát a Armando se na ni udiveně dívá) To je jen vtip, doktore!“

Armando: „Mě se to nezdá moc vtipné, Beatriz! Poslyšte dejte si pozor. Tohle není hra. Nemusím pít, abych viděl, jak jste úžasná. Rozhodně ne whisky. To vidím i tak! Bez toho.“

Betty: „Ha ha.“

Armando: „Beatriz, Beatriz, musíte pochopit jednu věc. Já se na vás dívám, a dívám, a dávám. A pro mě jste krásná. Podívejte, já si dám tuhle whisky, a víte proč? Jsem rozrušený z té hádky s Marcelou. Kvůli ničemu jinému.“

Betty: „Ha ha.“

Armando: „Neříkejte to, co není pravda.“

Betty: „Ano, doktore!“

Armando: „Hm, připijeme si? Tak na vás!“

Betty: „Na vás, doktore!“

Chystají se políbit, ale Armandu Mendozovi začne zvonit telefon.

Armando: „To je mobil! Zvoní mi mobil. Proboha to je Marcela! Teď mi volá! Co mám dělat?“

Betty: „Ne, neberte to tady, pane doktore! Raději jděte ven, mohla by poznat, kde jste!“

Armando: „A kdo říká, že to vezmu? Ne! A co jí mám asi říct?“

Betty: „Já nevím. Vy, vy si přece, vy si přece vždycky dokážete něco vtipného vymyslet. Že jo?“

Armando se na Betty vyčítavě zadívá a odchází s telefonem před diskotéku.

Marcela: „Tak ty mi nebereš mobil, Armando Mendozo. No dobrá! Halo?“

Armando: „Halo? Tak co se stalo tentokrát. Prosím tě?“

Marcela: „No jenom jsem chtěla vědět, jestli hodláš přijít, jestli se vrátíš do svého bytu, jestli jdeš do bytu někoho jiného nebo jestli tam budeš až do rána.“

Armando: „Neboj se. Půjdu odsud přímo k sobě domů.“

Marcela: „Aha? Takže za mnou nepřijdeš?“

Armando: „Ne!“

Marcela: „No dobře, Armando Mendozo. No moc dobře. Vidím, že to jediné o co ti jde je, aby se to všechno ještě zhoršilo!“

Armando: „Ne, Marcelo. Jediné co chci, je, abychom toho dneska už nechali. A zítra tu debatu dokončíme. Souhlasíš?“

Marcela: „Kde teď jsi? Proč je tam hluk? To jsi odešel z Kolor Inn?“

Armando: „Proto, abych s tebou mohl telefonovat.“

Marcela: „Aha? Jsi na ulici?“

Armando: „Co bys chtěla? Abych s tebou telefonoval tam na tom koktejlu? Abych tam s tebou přede všemi diskutoval a hádal se? A pokračoval v show?“

Marcela: „Ne, ne, nechci aby ta odporná show pokračovala. Jediné co jsem chtěla vědět je, jestli přijdeš nebo ne?“

Armando: „Moji odpověď už velice dobře znáš! Já odtud půjdu přímo k sobě do bytu.“

Marcela: „A v kolik hodin přijdeš?“

Armando: „Nevím. Snad za chvilku.“

Marcela: „Ach tak dobře, jak chceš!“ (položí telefon)

Armando: „Raději ten mobil vypnu, nebo mě bude ta protivná ženská pronásledovat celou noc. Ježíši, to je hrůza. Teď musím jít dovnitř a políbit Betty. Kdepak je ta moje? (vyndavá z kapsy fotku Adriany Arboledové a dívá se na ni) A, tady je. Musím ji políbit, musím ji políbit, musím ji políbit. Musím ji políbit. Maminko! Ta je tak krásná. Musím ji políbit!“

Vrací se zpět na diskotéku.

Betty: „Co se stalo? Co, co jste jí řekl? Že půjdete k ní domů?“

Armando: „Ne! Řekl jsem jí, že něco mám. Že půjdu z Color In k sobě domů. Protože já už mám, bohužel, nějakou dobu prázdný byt, Beatriz.“

Betty: „Ano, já vím, doktore!“

Armando: „Bydlím tam. Ale je to tak, že Marcela si myslí, že když nejsem u ní doma, že spím u jiné ženské. Je to jako bychom byli manželé. Proč se mám ženit, když už žiju jako v manželství?“

Betty: „Hm, možná, že ona chce jenom nějaké, nějaké stvrzení, nějakou jistotu. Něco, čím by mohla formalizovat nebo spíše legalizovat to, co už máte! V každém případě, doktore, v každém případě si myslím, že to, co takového muže opravdu spolehlivě zavazuje k soužití se ženou, není manželství ani zasnoubení. Nic takového. Ale je to láska!“

Armando: „Láska? Ano. Ale v našem případě vzájemná láska neznamená mnoho. Už totiž neexistuje. Mám řadu neoddiskutovatelných závazků ke svojí rodině, nebo k firmě. Víte co, Betty? Změňme téma. Nebudeme mluvit ani o mě, ani o Marcele, což není zrovna moc příjemné pro tuto společnou noc. Chtěl bych se vás zeptat na jednu věc. Na co jsem se dosud nezeptal. A chci abyste po pravdě odpověděla. Nikolas něco ví o tom, co je mezi vámi a mnou, Betty?“

Betty: „Ne, pane doktore! Jak vás to napadlo? O tom, co se právě teď odehrává mezi námi, víme jen my dva. Jenom vy a já! Proč se mě na to ptáte?“

Armando: „No! Ze zvědavosti, Betty. Ze zvědavosti. Vždyť vy přeci před Nikolasem nic neskrýváte. Jemu říkáte všechno.“

Betty: „Ne, doktore! Pro mě je to největší a nejsvětější tajemství mého života. Neřeknu to ani za nic na světě!“

Armando: „A co si myslíte, že se stane, až najednou Nikolas přijde na to, co je mezi námi.“

Betty: „Nevím, pane doktore! Bude to příšerné! Protože Nicolas ví, že vy jste můj šéf a že se budete ženit. Kritizoval by mě a ani bych se nedivila!“

Armando: „A není to tak, Beatriz, že snad máte strach mu to všechno říct, protože byste ho hned odradila?“

Betty: „O čem to mluvíte, pane doktore? Prosím, neříkejte mi, že si ještě myslíte, že mezi mnou a Nicolasem něco je?“

Armando: „Betty, potřebuji abyste přísahala na to nejsvětější, co v životě máte. Chci abyste přísahala, že jste jenom moje!“

Betty: „Doktore přísahám! Já jsem jen vaše, doktore. Jenom vaše! A tak to bude navždycky!“

Armando: „To jsem si oddech, Beatriz. Opravdu!“

(líbají se)

Nicolas je mezitím v baru s právníky a předává jim zálohu. Snaží se odejít, ale nakonec zůstane. Doktor Sanchez se vyptává na situaci kolem Ecomody.

Beatriz a Armando spolu tancují. Zatímco Betty si tance užívá, tak Armando trpí. Marcela se snaží volat k Armandovi domů, ale tam je jen záznamník. Volá proto na mobil, ale po zjištění, že je vypnutý, rozhodne se přes Patricii sehnat číslo Maria Calderona. Ten je ještě na večírku Kolor Inn a sjednává si rande s modelkou. Pozná číslo Marcely a rozhodne se jí telefon nevzít. Marcela je naštvaná a přemýšlí, co si asi Armando, na druhý den, vymyslí za výmluvu.

Betty a Armando odcházejí z parketu. Armando je nervózní.

Betty: „Vidíte někoho známého, doktore?“

Armando: „Ve skutečnosti ne. Ale cítím se, jako by proti mně byl celý svět. Cítím se stejně jako bych měl na čele vypálené nějaké znamení.“

Betty: „Ale buďte klidný, doktore! Sem nemůže přijít nikdo z vašich známých!“

Armando: „To ne! Vím, že jsem paranoidní. Po té hádce s Marcelou jsem nervózní.“

Betty: „Jestli jste takový neklidný, tak půjdeme klidně pryč!“

Armando: „Ne! Beatriz. Jak to můžete říct! Konec, konců, v tomhle tom koutku jsme docela dobře schovaní. Ne? Ano, je to tak. Vlastně bych vás rád vzal do hezké restaurace. Do hezčího místa, kde bychom mohli tančit a být spolu, jen my dva. Abyste se cítila dobře, ale je to dost nebezpečné.“

Betty: „Nedělejte si starosti, doktore. Já vám rozumím. Tohle místo je opravdu velmi hezké, ale na tom nezáleží. Stačí mi, že tu jsem s vámi. Tohleto, tohle místo bude navždy připomínkou tohoto šťastného večera. Doktore, můžete mě odvézt kam jen budete chtít a nikdy se nebudu cítit nepříjemně. Nejdůležitější ze všeho pro mě je, aby jste se VY cítil dobře. Aby vám bylo se mnou krásně. Aby vás nic netrápilo, aby jste nebyl nervózní. Abychom tu byli v míru.“

Armando: „Ach, Betty. Vy jste tak zvláštní.“

Líbají se, když v tom je osvítí světlo. Na diskotéce se přeruší tanec a zahájí se soutěž. Jde o to, že si konferenciér vybírá páry z publika, kteří budou zpívat. Armando se snaží s Betty odejít, ale nepovede se jim to. Místo toho musejí zazpívat kousek písně. Armandovi se to nelíbí. Navíc se musí veřejně políbit. Po písni se rozhodnou odejít a u východu narazí na Auru Marii s jejím přítelem. Armando a Betty se schovávají a naštěstí je nezahlédnou. Armando prosí Beatriz, aby odešli dříve, než dorazí další lidi z Ecomody.

Nicolas pokračuje v pití s právníky a přidávají se k nim dvě dívky. Jedna z nich se začne otáčet kolem Nicolase.

Armando odváží Beatriz domů a loučí se spolu v autě. Na Betty doma čeká tatínek, který je zakuklený v dece. Dává jí kárání o pozdních příchodech a nakonec ji posílá zpát.

Nicolas v baru půjčí jedné z dívek mobil, aby si mohla zavolat. Ta nakonec odchází i s telefonem. Po chvíli se ptá Nicolas druhé dívky, kdy se vrátí kamarádka. Ta mu odpoví, že určitě přijde druhý den. Nicolas se rozhodne ji hledat.

Betty si zatím píše do deníčku.

Nevím jakou má přesně představu o Nicolasovi, ale nepřestává na něj žárlit a díky tomu se cítím tak hrdá na něho, nikdy žádný muž v mé blízkosti nežárlil a díky tomu se také cítím sebevědomě, protože ty mé stránky, kterými ostatní dříve opovrhovali on chválí. Jeho pozornosti, čokoláda od něj a pohled který mi tajně nechal v kanceláři, kdo by si myslel, že Armando bude tak pozorný. Dnešní večer, byl jeden z nejkrásnějších v mém životě. Měla jsem obavy z toho místa, usoudila jsem že to není nic pro mě, ale chápu že jsme museli jít někam, kde ho nikdo nezná. Jasně že tady je jiné nebezpečí, možná že do takových míst nechodí jeho kamarádi, ale chodí tam lidé z jiné části jeho života a to jeho zaměstnanci. Dneska jsme tam narazili na Auru Mariu a jejího přítele. Aura Maria vypadala, že je jím hodně zaujatá a proto se trápím kvůli Fredymu. Aura Maria mu nechtěla říct pravdu, nechtěla ho... nechtěla ho zklamat.

Freddy čeká na Auru Marii před jejím domem. Aura Maria se v autě před domem loučí se svým přítelem. Ten ji nechce pustit domů a Freddy zasahuje. Snaží se vyprovokovat rvačku a Aura Maria proto raději odjíždí pryč. Freddy je zničený, protože ví, že Aura Maria bude mít doma problémy.

Ale mám strach o Fredyho, protože není ve své kůži. Protože když někoho miluje, tak milovaný miluje někoho jiného a on o tom neví. Každopádně jsem šťastná, že pan Armando se mnou jasně promluvil o svém vztahu s paní Marselou. A co mne během dnešního večera nejvíc dojalo, co způsobilo že se cítím mnohem jistější, byl jeho postoj k ní. Se mnou si život zahrává, vím jak nikdo jiný, čím musí pan Armando projít, když se s ní hádá, když od ní odejde. Tentokrát... tentokrát to udělal kvůli mně, odmítl ji, vyhodil ji z oslavy, poslal ji ať si jde lehnout sama a kromě toho se ptá sám sebe, proč s ní vůbec žije. Nemůžu uvěřit, že bych mohla vyhrát bitvu s takovou ženou, jakou je ona. Neříkám válku, ale bitvu. Protože nevím jestli nakonec tuhle válku vyhraju nebo jestli z ní vyjdu poražena. Nevím kam tohle všechno povede. Je asi předčasné se to snažit to odhadnout, ale dělám si iluze a mám z toho strach. Ale ani to nechci odmítnout, protože je to to nejkrásnější, co jsem kdy zažila a o čem jsem celý svůj život snila.

 

Marcela leží sama v posteli a myslí na Armanda.

Druhý den ráno jde Betty za matkou a prosí ji o kontakt na obchod s oblečením. Rozhodne se koupit si nové oblečení a dostane se kvůli tomu do sporu s otcem, kterému se to nelíbí. Betty odchází do práce a v jídelně narazí na Nicolase. Ten je zničený kvůli ztrátě mobilu, ale nechce nic říci.

V práci si Freddy stěžuje Wilsonovi na chování Aury Marii. Před firmy přijíždí Patricie a hned se ptá Marcely, která rovněž dorazila, na včerejší večer. Marcela začíná mluvit o další ženě v životě Armanda Mendozy. Přiznává se, že udělala scénu a že ji Armando asi zabije.

Marcela si všimne Freddyho a ten se vymlouvá na chřipku. Marcela jej posílá do lékárny a žádá jej o prášky na bolest hlavy. Spolu s Patricií jdou do firmy, a proto nevidí Armanda, který právě dorazil.

Armando vystupuje z vozu a posílá Wilsona, aby mu zaparkoval auto do garáže.